Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo má delší metr?

22. 01. 2012 12:45:00
Do v poslední době značně rozbouřených vod dění okolo internetu a takzvaného pirátství zasáhla ve čtvrtek vlna srovantelná s Tsunami. Jen den poté, co internet zahalilo černé roucho stávky proti chystanému legislativnímu utahování šroubů v USA a do kterého se zapojili i velikáni jako Wikipedia a který celosvětově podporovaly i Pirátské strany, ukázaly lobbistické kliky v USA, že se nezastaví před ničím. Megaupload, jeden z největších serverů na výměnu digitálního obsahu na internetu byl odstaven. V řádu hodin pak následovaly odvety, jakési uživatelské revolty, v podobě dočasného zahlcení a tedy i zablokování serverů Ministertva spravedlnosti USA, FBI, MPAA a dalších. Proč však došlo k odstřižení Megauploadu? A byl vůbec postup legální a ospravedlnitelný? Na celou věc lze, tak jako vždy, nahlížet z různých úhlů pohledu a nikdy nebude existovat ten jediný správný a všemi akceptovaný názor. Alespoň ne do doby, než se přiblížíme společnosti Orwellovského 1984. Využijme tedy současných svobod na internetu a pojďme se společně podívat, co všechno v sobě tato událost skrývá.

Předně je potřeba říci, co to vlastně ten Megaupload byl. Megaupload byl službou nabízející platícím i neplatícím zákazníkům prostory jakéhosi virtuálního skladu. Platící zákaznící měli přednostní přístup do skladu a byli obslouženi rychleji. Ti neplatící pak museli počkat až na ně dojde čas a ani vyřízení požadavku nebylo nejrychlejší. Kdokoli pak na Megaupload něco nahrál, zabral tím nějaké místo ve virtuálním skladu a získal nějaký identifikátor, aby se mohl k těmto datům pozdeji vrátit. Samozřejmě k datům pak mohl přistoupit každý, kdo získal tento indentifikátor.

Takové řešení se dá přirovnat třeba k P.O. boxům na poště, úschovně zavazadel na letišti, či možná ještě lépe k bankovním osobním trezorům. Každý kdo má klíč od schránky, může do ní libovolně vstoupit a vzít si, co tam je. Otázkou je, zda v takovém případě má nést provozovatel P.O. boxů či úschovných schránek zodpovědnost za jejich obsah. Provozovatel nejen, že by teoreticky neměl vědět, co je jejich obsahem, ale především není v pozici kvalifikovaně hodnotit, zda se jedná o legální či nelegální obsah. Navíc případná legálnost či nelegálnost je vždy závislá na konkrétní jurisdikci. A ta se musí vždy aplikovat dle místa, kde k údajménu porušování zákona dochází. Jen těžko můžete chtít po soudu v Texasu, aby vydal do ČR ke stíhání místního občana, který na svém pozemku zastřelil zloděje s českým pasem. Čin se stal v Texasu, kde je takováto střelba legální, co na tom, že v ČR ne a oběťí byl Čech. Tuto drobnost zdá se Megaupload podcenil, jelikož dle dostupných informací měl servery s obsahem umístěné z velké části v USA.

Z obecného pohledu je ale značně diskutabilní a dle mého názoru nepřípustné, aby poskytovatel služby byl přímo odpovědný za její využívání. Ona ta analogie s osobními bankovními trezory nebo chcete-li schránkami není příliš vzdálená. Jen si představte, že byste ráno přišli k vaší bance a na dveřích by jen visela cedule: "Zabaveno FBI." Co na tom, že zrovna vaše schránka neobsahovala nic nelegálního. Máte právo maximálně tak šoupat nohama. Nebudu zde tvrdit, že provozovatelé Megauploadu byli čistí jak okvětní lístky lilie a ani na moment je nenapadlo, že by mohli poskytovat prostor i nelegálnímu obsahu. To by byla až směšná naivita. Na druhou stranu jistě i kdejaký bankéř může mít tušení, co se ve které schránce ukrývá, ale není naprosto v jeho zájmu to ventilovat. Za prvé je vázán bankovním tajemstvím, za druhé nemá nejmenší zájem přijít o zisk přinášejícího klienta. Dokonce i kdyby policie zjistila, že některé schránky obsahují nelegální obsah, rozhodně si nedovolí zavřít celou banku. Zkrátka jiná lobby, jiný metr. Osobně se domnívám, že odstavení celé služby na základě podezření z porušování tzv. autorského práva, ať už samotnými majiteli nebo některými uživateli, nebylo naprosto na místě a nebylo dle mého názoru ani právně odůvodnitelné.

Dobrou otázkou ale také je, proč vlastě servery typu Megaupload mají v posledních letech takový úspěch. Těch faktorů můžeme nalézt hned několik. Jedno vysvětlení nám s oblibou nabízejí organizace jako OSA - "lidé chtějí krást hudbu a filmy". To je samozřejmě dost za vlasy přitažený nesmysl. Podívám-li se na tento problém optikou českého práva, tak se o žádnou krádež nejedná. Stáhnout si hudbu či film z internetu je věcí naprosto legální. Je to vykoupeno paušální daní za veškeré datové nosiče (CD, DVD, harddisky, flashky, paměťové karty, ...), ale i za tiskárny, kopírky, digitální fotoaparáty nebo mobily. Ano, ze všecho tohoto a podobného zboží se odvádí tzv. autorský poplatek. Světe div se, autorský poplatek vám napočítají i v copycentru při okopírování jedné A4, byť jste na ni jen něco sami načmárali. V tomto případě však poplatek neskončí v prasátku jménem OSA, ale v prasátku jménem DILIA, která zastupuje autory textových děl.

I časté tvrzení, že lidé chtějí díla zdarma, je začně nadsazené. Jak právě dokazují servery typu Megaupload, lidé jsou ochotni platit za možnost online přístupu k audiovizuálnímu obsahu, tedy k filmům či hudbě. Tyto servery přirozeně vyplňují obrovskou mezeru na trhu. Je pravdou, že v posledních letech se začaly objevovat oficiální služby, které by rády tuto mezeru zaplnily, ale servery jako Megaupload stále vítězí. Důvod je třeba vidět ve dvou zásadních věcech. Předně je na nich obrovský výběr. Jen málokterý (a nejspíš žádný) oficiální online distribuční kanál dokáže nabídnout tak široké spektrum audiovizuálního obsahu tak širokému počtu uživatelů. Druhý zásadní fakt je, že se staženým obsahem pak může uživatel volně nakládat, tedy hudbu si pustí v autě i na chatě, film na televizi i na cestách na notebooku. To je deviza, kterou oficiální kanály v drtivé většině nenabízejí.

Je celkem zajímavé, že se jen málo mluví o tom, že při koupi třeba DVD si nekupujete onu plastovou placičku, ale především právo užívat a tedy dívat se nebo poslouchat její obsah a to bez omezení. Zaplatíte-li tedy jednou za toto právo, měli byste mít tuto možnost garantovanou. To však ani náhodou nefunguje. Zkuste si přijít do obchodu s účtenkou, že se nosič s daným obsahem poškodil či ztratil a žádáte tedy za cenu nového nosiče další rozmnoženinu díla, jehož sledování či poslech jste si při původní koupi zaplatili. Jak správně tušíte, vysmějí se vám do obličeje. Úplnou naivitou by pak byl požadavek na zvýhodněnou cenu třeba remasterovaného díla na novém nosiči jako Blueray. Přitom podobné věci naprosto běžně fungují ve stvětě počítačových programů. Máteli-li licenci na verzi 1, můžete si verzi 2 koupit s výraznou slevou. Máteli licenci na verzi 1, můžete požádat v případě poškožení nebo ztráty média o nové. Jak řekl nedávno zástupce OSA na ČT: "Jde hlavně o byznys." Co na tom, že samotní autoři mají z poplatků a prodejů nicotné zisky, pakují se tu na tom především příživníci jako OSA.

Jedním z rádoby soucit vzbuzujícím argumentem kopírovacího monopolu je, že díky pirátsví nebudou peníze na nové filmy nebo novou hudbu. To je zásadní omyl. Umělci, kteří opravdu něco tvoří budou mít vždy dost příležitostí jak si peníze vydělat. Je dost reálné, že spousta neschopných skončí, ale to nás zase nemusí tak mrzet. Upřímě, když vidím bídu především Hollywoodské filmografie za loňský rok, je mi z toho v kontextu údajných milionových ztrát, které měl Megaupload zbůsobit, skoro až do smíchu. Pominu-li nesmyslné počítání zástupců studií, že 1 stažení = -1 divák v kině nebo -1 koupené DVD/BD, obecně lze říct že jde o naprostý úpadek tvůrců a filmové diletantství. Navíc, nemáte ani možnost v případě nekvality jít to reklamovat :-)

Osobně jsem přesvedčen, že kdyby kopírovací monopol, studia a další přidružené pijavice se stejným nasazením a se stejnou finanční podporou, jakou teď vynakládají na boj s pirátstvím rozběhli online služby v takové podobě v jaké je uživatelé opravdu chtějí, nemusely by svádět tyto bitvy s větrnými mlýny. Současný stav je důsledek lpění na starém, dnes již přežitém modelu, který vznikl především ve 20. století, kdy se díky reklamě a hospodářskému růstu podařilo otočit zažitý model, že poptávka určuje nabídku. Internet však ukazuje, že tomu tak docela není a o tom je tato válka.

Autor: Petr Vyhnal | neděle 22.1.2012 12:45 | karma článku: 16.45 | přečteno: 702x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Jan Šik

Leningrad: Cesta života

I v nejhorších situacích vždycky existuje naděje, že dojde ke změně a všechno se v dobré obrátí. V obleženém Leningradu k naději vedla cesta přes zamrzlé Ladožské jezero.

20.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 4.37 | Přečteno: 102 | Diskuse

Jan Ziegler

Válka taxikářů aneb obcházení zákona

V Praze se rozhořel boj mezi zástupci taxislužeb a společnosti Uber, která jim fušuje do řemesla. Rozumím tomu, že někteří pražští taxikáři mají pověst, jakou mají, ale zákony musí platit pro každého.

20.11.2017 v 18:45 | Karma článku: 4.92 | Přečteno: 151 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K neudělení prezidentské milosti

Pátého ledna 2017 jsem na svém blogu psal o případu izraelského vojáka Elora Azarii, který zastřelil již zpacifikovaného teroristu. Ten se krátce předtím pokusil zavraždit jiného příslušníka Obranného vojska Izraele (IDF).

20.11.2017 v 17:30 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 384 | Diskuse

Jan Dvořák

Veřejnoprávní šupáci, aneb 200 x V. Filip

Těmi šupáky útrpně míním chudou Českou televizi, která je zřejmě finančně úplně na dně a rozprodává už i přenosovou techniku.

20.11.2017 v 17:13 | Karma článku: 22.37 | Přečteno: 639 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze bestselleru „Elita“ od Kiery Cassové

Kiera Cassová napsala trilogii „Selekce“. Tak se jmenuje královská soutěž, ve které se jedna z 35 dívek stane princeznou Illejského království. II. díl, který se jmenuje „Elita“, nám přiblíží soutěž mezi posledními 6 dívkami...

20.11.2017 v 16:51 | Karma článku: 5.24 | Přečteno: 98 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3701
Věčný optimista s kritickým náhledem na dění okolo nás od politiky počínaje a v nedohlednu konče. Člen České pirátské strany.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.